
Egypt, země kontrastů a zajímavé historie, kdy zemi ovládali králové a faraoni. Nechte se unést kouzlem pyramid, objevte sarkofágy a zažijte dobrodružství poznávání starověkého kulturního dědictví.
Obsah článku
Zobrazit rychlou navigaciEgypt se stal v posledních letech velmi oblíbenou dovolenkovou destinací a láká nejen za odpočinkem, ale také netradičními památkami. V luxusních resortech najdete tolik potřebný prostor k relaxaci, ale dobrodruzi si přijdou na své o kousek dál v historických centrech.
Chystáte se poprvé do Egypta? Přečtěte si rady a tipy na cestu.
Nejslavnější památková rezervace na světě – Gíza
Rozsáhlý a velmi zachovalý archeologický areál patří mezi nejnavštěvovanější místa v Evropě. Ikonickým znakem Egypta a také sedmým divem světa je pyramidový komplex, který zde vyrostl již před pár staletími. Turisté budou ohromeni při pohledu na tři velké pyramidy, které sloužily jako hrobky egyptských králů a sochu sfingy.

Cheopsova pyramida
Známá také jako Chufuova nebo díky své monumentálnosti Velká pyramida. K dokonalosti jí chybí pouze nedochovaná špička a obložení. To původně tvořily desky z bílého vápence, takže odrážející sluneční paprsky vytvářely dojem, jako by pyramida zářila.
Měří úctyhodných 138,8 metrů a v minulosti bývala ještě o něco vyšší. Základnou je podstavec o rozměrech 230 x 230 metrů. Stavba probíhala 20 let a údajně se na ní podílelo kolem 100 000 otroků. V současné době mohou návštěvníci obdivovat uvnitř hrobku krále Chufua a o trochu menší královninu hrobku.
Rachefova pyramida
Pozor, ať si jí nespletete s Cheopsovou pyramidou. Rachefova měří totiž o pouhé dva metry méně, a protože stojí na vyvýšenině, působí největším dojmem. Nenechte se ale zmást, jde o optický klam. Rachef (řecky Chefron) nechal svou hrobku vystavět hned vedle hrobky svého otce Chufua.
Výstavba této pyramidy neprobíhala tolik precizně. Na pohled vidíte větší spáry mezi kamennými bloky, nebo jistou nerovnoměrnost mezi jednotlivými vrstvami.
Menkaureova pyramida
Považuje se za nejmenší pyramidu ze všech, ale zároveň má být tou nejkrásnější. Lišila se tím, že stavební kameny tvořil jak vápenec, tak rudá žula. Interiér byl bohužel v 16. století vyrabován, a proto dnes není veřejnosti přístupný.
Sfinga v Gíze
Unikátnost tohoto monumentu spočívá v tom, že je vytesán z jednoho kusu kamene, což se nikomu jinému na světě nepodařilo. Ačkoli je sfinga dlouhá 74 metrů a vysoká 21 metrů, zůstávala po dlouhá staletí zakryta pískem a k jejímu objevení došlo až roku 1925. Má podobu zvířete s lidskou hlavou a pravděpodobně znázorňuje podobu faraona Chufua.

Kdy pyramidy v Gíze navštívit
Doba pro návštěvu pyramid se liší dle ročního období v Egyptě. Pokud si pro svou dovolenou zvolíte prosinec či leden, ideální doba pro výlet k pyramidám bude poledne a odpoledne. Ráno tu sice nebude tolik turistů, ale pyramidy bude zahalovat mlha.
Naopak od února do listopadu ranní mlhy u pyramid nehrozí. Od března do října počítejte s velmi vysokými teplotami, proto si raději přivstaňte a vyrazte na výlet brzy z rána.
Faraóni odpočívají v Údolí králů
Údolí králů sloužilo svému účelu od 16. do 11. století př. n. l. Egyptští panovníci nechtěli dávat na odiv své hrobky jako tomu bylo u pyramid. Jejich cílem bylo, nechat se pohřbít na tajném místě, aby zabránili vykradení hrobky. Ačkoli vápencová skála měla být nedobytnou pevností a komory se sarkofágy byly zazděny, vykradače hrobů to nezastavilo.
Jedinou do dnes neporušenou hrobkou je Tutanchamonova.
Mezi nejslavnější a nejznámější hrobky ve srovnání s ostatními hrobkami patří Tutanchamonova, ačkoliv je poměrně malá. A to zejména proto, v jak téměř bezchybném stavu byla roku 1922 Howardem Carterem objevena. Za nejcennější artefakt lze považovat Tutanchamonovu smrtelnou masku ve zlatě. Kromě zbraní, nádob a šperků se v hrobce našly i dva mumifikované plody. Údajně by se mělo jednat o Tutanchamonovi potomky.

Mezi další významné hrobky patří: hrobka Thutmose III., Setiho I., Hatshepsuta a mnoho dalších. V Údolí králů víme o 60 hrobkách, ale ne všechny jsou veřejnosti přístupné. Pamatujte, že jde o významná historická a hlavně náboženská díla. Proto zvolte na tento výlet vhodné oblečení dle místních zvyklostí a tradic.
Mohlo by Vás zajímat
Chrám v Karnaku a Luxor
Chrámy v Karnaku a Luxor jsou v současné době nejrozsáhlejší archeologické lokality na světě. Na stavbě chrámu v Karnaku se podíleli faraoni 18. a 19. dynastie. V mnoha publikacích najdete tento komplex chrámů a kaplí pod názvem Amonův chrám. Toto označení ale není zcela správné, protože chrámů se zde nachází několik.

Amon byl nejvýznamnějším egyptským bohem své doby, proto je jeho chrám považován za hlavní dominantu. Z obrovského množství soch, mramorových sloupů a nejrůznějších svatyní vám budou oči přecházet. Stavba komplexu začala kolem roku 1500 př.n.l. za vlády Thutmose I. Je naprosto neuvěřitelné, co dokázali tehdejší panovníci vybudovat bez pomoci moderní techniky.
Nedaleko Karnaku stojí stejně známý Luxor. Obě místa dříve spojovala alej sfing, která se částečně dochovala až do dnes. Ta vedla od Amonova chrámu až do Luxorského chrámu. Všichni slavní vládci zvučných jmen jako Tutanchamon, Rámes nebo vládkyně Hatshepsut tu měli své sídlo.

Jedinečnost Luxoru tkví v jeho historii a především v zachování celého města. A protože se dlouhá staletí ukrýval pod nánosy písku, památky zůstaly zakonzervované a chráněné před nepřízní počasí. Turisté tedy mohou obdivovat impozantní architekturu i původní barevné provedení jednotlivých staveb.
Abú Simbel
Toto monumentální dílo starověku leží na jihu Egypta, nedaleko súdánských hranic, a vystavět jej nechal zhruba v polovině 13.stol.př.n.l. faraón Ramess II. Tyto dva do skalního masivu vytesané chrámy měly ukázat jeho moc a posílit staroegyptské náboženství. Oslavovaly totiž nejen samotného Ramesse, ale také významné egyptské božstvo.

Průčelí chrámu tvoří 4 obrovské sochy Ramesse, které se tyčí do výšky 20 metrů. Jednu z nich bohužel krátce po dokončení poničilo zemětřesení. Hloubka chrámu sahá až do 60 m a v jeho útrobách se nachází svatostánek se třemi sochami egyptských bohů. Ty dvakrát do roka během jarní a podzimní rovnodennosti ozáří sluneční paprsky a sochy díky tomu vystoupí na denní světlo. Výjimkou je jedna socha, která znázorňuje boha temnoty a podsvětí.
Zhruba o 150 m dál najdete o něco menší chrám, jenž patři manželce Ramesse, která se jmenovala Nefertari. Je velmi podobný prvnímu velkému chrámu, pouze má jednodušší zpracování.

Evropští vědci objevily chrámy počátkem 19. století. K úplnému odkrytí ale došlo až ve 20.století a to proto, že objektům hrozilo zatopení vlivem výstavby Asuánské přehrady. Chrámy proto mezi lety 1963 – 1968 rozebrali na více než 1000 kamenných bloků a přesunuli na vyvýšené místo, kde byly opět znovu postaveny v původní podobě. V roce 1972 se oba chrámy zapsaly na seznam Světového dědictví UNESCO.
Alexandrie střediskem vzdělanosti
Alexandrii založil Alexander Veliký Makedonský poté, co osvobodil Egypt od perské nadvlády. Jedno století stačilo na to, aby se toto hlavní město stalo tím největším a nejvýznamnějším ve středomoří. V řeckém období se v Alexandrii zdržovalo mnoho učenců a vědců.
Alexandrijská knihovna
Stala se nejznámější knihovnou starověku a zůstala jí do dnes. Nastálo v ní pracovalo až 100 vědců a po prvním roce fungování se v knihovně shromáždilo 200 tisíc svazků knih. V době největší slávy knihovny se počet svazků navýšil na 700 tisíc. Kromě vědců knihovna zaměstnávala také knihovníky, což v helénistickém období bylo považováno za prestižní povolání.
V souvislosti s knihovnou kolem ní panuje lež, že ji poničil sám Caesar. Historici se však shodují, že tato informace se nezakládá na pravdě. Caesarovo vojsko bojovalo s armádou Kleopatřina bratra a aby nedošlo k využití egyptských lodí, zapálili legionáři přístav, jehož součástí byl i sklad knihovny. Knihovního fondu se však toto nedopatření nijak nedotklo, protože v této budově se skladovaly pouze kopie. Knihovna zanikla za nejasných podmínek. Definitivně zničena měla být po dobití Araby v roce 642.
Novodobá Alexandrijská knihovna se znovu otevřela 16. října 2002. Její zaměstnanci usilují o digitalizaci a egyptských a jiných arabských knih a periodik.
Maják na ostrově Faros
Tento maják patřil mezi původních 7 divů světa. Maják stával na malém ostrově Faros u západního břehu řeky Nil. Jeho výška se odhaduje na 120 m, ale rekonstruovat jeho vzhled je velmi obtížné, protože jej lze usuzovat pouze z mince, na které byl vyobrazen. Na jeho vrcholku bylo umístěno zrcadlo, jenž odrazovalo sluneční paprsky. V noci tu pak plápolal oheň.
Jako první poničili maják Římané, když dobili Alexandrii. Ve 4. století pak zemětřesení. Následně maják sloužil pouze pro denní potřebu, protože Egypťané v něm přestali udržovat oheň. K jeho definitivnímu sesuvu došlo roku 1326. Dlouhá léta se pouze spekulovalo o jeho vzhledu a umístění. Roku 1962 jeho trosky objevil náhodný amatérský potápěč.
Egypt je země plná objevů
V Egyptě je neustále co objevovat, ať už v podobě nezapomenutelné krásy podmořského světa Rudého moře, nebo v tisíce let staré historii a kultuře, které této zemi dodávají její nezaměnitelný charakter.
Sdílejte článek se svými přáteli!
Nenašli jste potřebnou informaci? Zkuste si jí vyhledat