Dovolená v Egyptě: na co si dát pozor

Proč v Egyptě nesahat po láhvi vody automaticky a nikdy nesedat na velblouda „jen na fotku“? Klasické turistické pasti a jak se jim vyhnout bez nervů.

Destinace, která v českých cestovatelských debatách vyvolává zvláštní směs nadšení, nostalgie i lehkých obav je Egypt. Někdo na něj nedá dopustit a vrací se každý rok, jiný si kromě moře a korálů pamatuje hlavně pocit, že ho během jediné procházky chtěla odchytit půlka města. Obojí může být pravda zároveň.

Pyramidy v Egyptě
Pyramidy v Egyptě

Země je to nádherná, ale v mnoha ohledech i vyčerpávající. Turista je rozpoznatelný na první pohled a místní obchodní energie je opravdu silná. Část situací je jen hlučný kolorit, na který si člověk rychle zvykne. Část už ale patří do kategorie, kdy je lepší mít oči otevřené a peněženku pevně zavřenou.

Pramenitá voda, co není pramenitá

Na první pohled to může působit jako drobnost. Láhev vody je přece láhev vody. Jenže tady může začít velmi nepříjemná část dovolené. V některých turistických oblastech se totiž objevují případy, kdy obchodníci znovu plní použité láhve vodou z kohoutku a uzávěr upraví tak, aby vypadal neporušeně. Turista tak vidí známou značku, sáhne po ní automaticky a vůbec ho nenapadne, že uvnitř nemusí být to, co očekává.

V Egyptě kupujte balenou vodu jen v hotelu nebo supermarketu a vždy zkontrolujte, zda uzávěr povoluje poprvé.

V Egyptě přitom není radno podobné věci podceňovat. Žaludeční a střevní potíže dokážou z krásně naplánovaného pobytu udělat sérii sprintů mezi postelí a koupelnou. A kdo to někdy zažil v hotelovém resortu při čtyřicetistupňovém vedru, ten ví, že se jedná zážitek, který si z cesty odvážet opravdu nechce.

Velbloudí taxi: nahoru zadarmo, dolů za dvacku

Některé turistické pasti jsou téměř geniální ve své prostotě. Třeba ta s velbloudem u pyramid. Začátek bývá pokaždé skoro stejný. Přijde usměvavý muž, ukáže na zvíře, mávne rukou a přesvědčuje vás, ať si klidně nasednete. Jen na fotku. Jen na chvilku. Zadarmo. V tu chvíli to zní skoro roztomile. Vždyť co by se mohlo stát?

No právě to, že velbloud vstane. A vy najednou sedíte dost vysoko na to, aby vám došlo, že dolů to sami úplně elegantně nezvládnete. V té chvíli se obvykle začne mluvit o ceně. A rozhodně ne malé. Najednou už totiž nejde jen o fotku zdarma, ale o službu, která se samozřejmě platí. A člověk, který ještě před minutou stál na zemi a myslel si, že má situaci pod kontrolou, už vyjednává z mnohem horší pozice.

Pozor na velbloudí taxi
Pozor na velbloudí taxi

Řešení je přitom prosté, i když ne vždy příjemné. Domluvit všechno předem. Ale opravdu všechno! Ne jen to kolik stojí velbloud, protože to neznamená nic. Kolik stojí nasednutí, fotka, krátké popovezení a hlavně sesednutí. Kdo tohle neudělá, může se velmi snadno dočkat malé lekce z pouštní ekonomiky. A pomáhá i druhá věc. Mít drobné. Když totiž zaplatíte velkou bankovkou, na vrácení se tam často nějak zapomene.

„Dárky“ od místních

Tento trik funguje takřka po celém světě, ale v Egyptě na něj narazíte s téměř neochvějnou jistotou. Někdo vám strčí do ruky náramek, šátek, malý talisman nebo jinou cetku a tváří se, že jde o projev sympatie. „Gift!“ „For you!“ „Welcome to Egypt!“ Vypadá to mile, neškodně, skoro až srdečně. Jenže jakmile si věc vezmete, nebo si ji dokonce necháte navléknout na ruku, je velmi pravděpodobné, že začne druhé dějství.

Najednou už to není dar, ale zboží. A vy nejste kolemjdoucí, ale zákazník, který by přece měl ocenit štědrost a lidský kontakt. Z čehož se nám stává tak trochu psychologický problém, protože mnoho lidí nerado odmítá. Nechtějí působit hrubě. Nechtějí dělat scénu. Jenže podobné praktiky stojí přesně na tomhle.

Tady pomáhá jediné. Nepřijímat do ruky nic, co jste si sami nevyžádali. A pokud už vám někdo něco navlékne nebo vloží do dlaně, bez rozpaků to vraťte. Klidně hned a klidně bez dlouhého vysvětlování. Zdvořilost je sice důležitá, na dovolené někdy nejlépe funguje prosté „ne, děkuji“.

Falešné vykopávky a „pravý papyrus“

Když se člověk prochází egyptským trhem a vybírá suvenýry, hledá kousek atmosféry. Něco, co působí tajemně, starobyle, co připomíná civilizaci, která fascinovala svět dávno před vznikem cestovních kanceláří a hotelových bufetů. Proto jdou tak dobře na odbyt „pravé“ papyry, „autentické“ sošky a nejrůznější údajně starožitné předměty.

Problém je v tom, že část z nich má s historií společného asi tolik co magnetka s pyramidou z letištní haly. Papyrus bývá často nahrazován levnějšími alternativami, jako jsou například banánové listy, které se začnou brzy lámat, drolit nebo měnit barvu. Sošky se zase uměle dělají starší, aby působily důvěryhodněji. A čím přesvědčivější příběh dostanete, tím víc byste měli zbystřit.

Na pravý papyrus prakticky nenarazíte
Na pravý papyrus prakticky nenarazíte

U dražších suvenýrů se vyplatí nakupovat jen tam, kde obchod působí seriózně a nesází pouze na efektní proslov. Jestli něco zní až příliš výhodně a prodavač je až příliš horlivý, bývá to přesně ten moment, kdy je lepší si koupit raději obyčejnou misku nebo koření a mít klid.

Co dělat, když na podvod narazíte

I zkušeného cestovatele může někdo doběhnout a není to ostuda. Důležité je vědět, na koho se obrátit. Kromě běžné policie funguje v Egyptě i turistická policie na čísle 126, která je na řešení sporů s prodejci, řidiči nebo „průvodci“ zvyklá. Když vás někdo okrade, trvejte na sepsání protokolu, budete ho potřebovat pro pojišťovnu. Na stížnosti turistů má Egypt navíc linku Ministerstva turismu (19654).

Tísňová čísla v Egyptě:

  • Policie 122,
  • turistická policie 126,
  • záchranná služba 123,
  • hasiči 125.

Ještě před odletem se vyplatí zaregistrovat do systému DROZD, což je bezplatná databáze Ministerstva zahraničních věcí. Při mimořádné situaci, ať už jde o nepokoje, nebo živelnou událost, vám pak ministerstvo pošle ověřené informace a pokyny e-mailem nebo SMS.

Při ztrátě nebo odcizení dokladů či situaci, kterou nejde vyřešit na místě, je tu Velvyslanectví ČR v Káhiře, které vám vystaví náhradní cestovní doklad:

  • Adresa: 4 Dokki Street, 12511 Giza, Cairo
  • Telefon: +20 233 339 700
  • Nouzová linka (nonstop): +20 122 742 7513
  • Web: mzv.cz/cairo, e-mail cairo@embassy.mzv.cz

Ihned po krádeži taky zablokujte platební karty a telefon - čísla na blokaci je dobré mít uložená někde mimo peněženku. V rámci cestovního pojištění, má většina pojišťoven nonstop asistenční linku, jejíž číslo najdete v cestovních pokynech.

Často kladené otázky

Mezi klasické podvody patří přeplňované láhve balené vody, svezení na velbloudovi „zdarma“, vnucované dárky, které se vzápětí promění ve zboží a prodej falešných papyrů a starožitností.

Balená voda je v pořádku, ale jen pokud má neporušený uzávěr. V některých turistických oblastech se objevují případy, kdy obchodníci znovu plní použité láhve vodou z kohoutku. Kupujte ji proto jen v hotelu nebo supermarketu a vždy zkontrolujte uzávěr.

Pravý papyrus na trhu prakticky nepotkáte, bývá nahrazován levnějšími materiály typu banánových listů, které se brzy lámou a mění barvu. U „autentických“ sošek a údajných starožitností platí to samé. Slyšíte na trhu přesvědčivý příběh? Tím víc zbystřete.

Zachovejte klid a co nejdřív krádež nahlaste policii. Trvejte na sepsání protokolu, budete ho potřebovat pro pojišťovnu. Hned zablokujte platební karty a kontaktujte asistenční linku své pojišťovny. Při ztrátě dokladů se obraťte na Velvyslanectví ČR v Káhiře.

Tísňová čísla jsou: policie 122, turistická policie 126, záchranná služba 123 a hasiči 125. Turistická policie je na řešení sporů s prodejci, řidiči nebo průvodci zvyklá. Před cestou se vyplatí zaregistrovat do bezplatného systému DROZD, přes který vás Ministerstvo zahraničních věcí informuje při mimořádných situacích.

Štítky k článku:

Sdílejte článek se svými přáteli!

Nenašli jste potřebnou informaci? Zkuste si jí vyhledat